PREMIÉRA SPOLČA 10 - 10.12.2010
Dnes v besídce u vlašimského kostela zhruba mezi devatenáctou a dvaadvacátou hodinou se konalo dlouho očekávané a dlouho chystané spolčo.
Dlouho jsme plánovali a chystali až konečně přišel ten dlouho očekávaný den. Ale bum ho! Mirunka nám onemocněla. A témátko, původně plánované, že ho udělá Terezka i Mirunka, zbylo jen na mne, na Terezku
Samozřejmě, že Mirunka mi s přípravou pomohla, a to hodně, ale prezentace zbyla čistě na mně. Dost se mi do toho nechtělo, nechtěla jsem v tom být sama. Sice provádím turisty na Českém Šternberku, ale tohle je něco jiného. Na rozdíl od průvodcovství, při výkladu témátka člověk neopakuje stále dokolečka to naučené. Toho jsem se bála. Na druhou stranu jsem měla na pomoc Boha. Bez Toho bych to nikdy nezvládla. Zkrátka, téma dopadlo dobře, ale pojďme se na dnešní večer podívat trochu z objektivnějšího hlediska:
Lidé se scházeli již před sedmou, kvůli vaření čaji se začalo až kolem půl osmé. Ale na stole byla spousta jídla, takže to ani nikomu nevadilo
Bylo nás tam lehce přes 10. Hráli jsme hry, povídali, seděli a jedli. Atmosféra byla skvělá, lidi byli skvělí. Každý z nás tvořil součást společenství. A to hlavní – byl s námi Bůh.
Také s námi byl náš pak kaplan Piotr, který příjemné a uvolněné atmosféře jen pomohl, nejen svým úžasným smíchem
Naše akce skončila kolem půl 10, což je déle než jsme plánovali, a to je dle mne důkaz toho, že se tam asi lidem líbilo
Já osobně jsem domů přijela se spoustou energie v těle a hromadou radosti v srdci. Chválím Boha za to, že dal vzniknout tomuto společenství! Snad se bude stále rozvíjet a produkovat jen samou radost! Díky všem, kteří jste se dnešního spolča účastnili a díky Bohu!!
Vaše Terezka M.M.Mádlová